Áigápuátutoorjâ

Áigápuátutorjuu uuccâm

Áigápuátutoorjâ lii majemušsajasâš ulmuu tâi perruu velttidmettum áigápuáđu torvejeijee hiätu. Áigápuátutoorjâ lii uáivildum tilálâšvuođáid, main eres puáđuh tâi omâdâh iä keelijd kuáhtulâš eellimkuástádâssáid. Áigápuátutorjuu mieđettem vuáđuduvá Laahân áigápuátutorjust

 sehe Aanaar sosiaal- já tiervâsvuođâlävdikode nanodem áigápuátutorjuu heiviittemravvuid.


Ko áigápuátutoorjâ lii majemušsajasâš toorjâhäämi, lii occee kenigâsvuotâ uuccâđ taid sosiaaltorvohiäđuid moid sust lii vuoigâdvuotâ, tegu pargottistorvo, oppâtorjuu, iäláttâhhiäđuid tâi aassâmtorjuu. Jis vuosâsajasâš hiäđui finnim ááiján puáhtá áigápuátutorjuu mieđettiđ hiäđu vuástá maasâdperâmáin.
Áigápuátutoorjâ šadda vuáđu-, tievâsmittee- já estee áigápuátutorjust.
 
Áigápuátutorjuu uuccâm
Áigápuátutoorjâ occoo jo-uv kirjálávt tâi äššigâšjotteen ohtâvuođâst sosiaaltoimâttuvâst. Uuccâmluámáttuvâid finnee sosiaaltoimâttuv vyerdimvisteest já kansliast. Jis jieh lah ovdeláá ášástâllâm sosiaaltoimâttuvâst tâi tust lii eellimitle keežild miinii sierânâs tárbu torjuu ucâmân áigápuátutoorjâaašijn, ličij pyeri väridiđ ääigi sosiaalpargei. Suin puávtáh savâstâllâđ já uuccâđ čuávdusijd eellimtiileed pyereedmân.
Áigápuátutoorjâucâmušâi kieđâvuššâmäigi lii suullân 7 argâpeivid. Huáputtâh ucâmuš kieđâvuššâm tooimâtmáin ucâmuš já lahtosijd puáđuin já áigápuátutoorjân vuoigâdvuođâ adeleijee manoin ucâmuš mield. 
Lii tehálâš kyeđđiđ ucâmuš sosiaaltoimâttâhân kieđâvuššâmnáál ton mánuppaje ääigi, moos torjuu ocá. Om. kesimáánun puáhtá torjuu uuccâđ 1.6.-30.6. koskâsâš ääigi.
 
Torjuu miärášume
Áigápuátutoorjâ rekinistoo kalendermánuppaajeest, mut sierânâs suujâst puáhtá torjuu uuccâđ mánuppaje kuhheeb ááigán tâi maajeeldkietân.
Vuoigâdvuođâ áigápuátutoorjân já torjuu meeri čielgrjuvvoo sosiaaltoimâttuvâst tohâmáin reekkiđ, mast váldojeh vuotân occee perruu puáđuh já väärih, moh láá kevttimnáálá já keeppidmáin tain manoid já vuáđuoosijd, moh adeleh vuoigâdvuođâ áigápuátutoorjân. Iäruttâs čáittá áigápuátutorjuu mere, mii mieđettuvvoo.
 
 
Miärádâs já mäksim
Áigápuátutorjust tahhoo ain kirjálâš miärádâs já tot vuolgâttuvvoo äššigâžân poostâst tâi adeluvvoo äššigâšjotteen ohtâvuođâst. Mieđettum áigápuátutoorjâ máksoo occee paŋkkitilin tâi kiävttoo áššigâššáin sooppum vuovvijn äššigâš oovdânpuáhtám rekigij mäksimân.
 
Nubástusuuccâm
Jis äššigâš lii miärádâsân tutâmettum puáhtá sun uuccâđ toos nubástus meriääigi sosiaal- já tiervâsvuođâlävdikoddeest. Miärádâs lahtosin lii ain nubástusuuccâmraavâ.
Äššigâšâst lii máhđulâšvuotâ meiddei tiäđuštâllâđ miärádâs vuáđustâsâid njuolgist hiäđukieđâvuššest tâi sosiaalpargest ovdil eidusâš nubástusuuccâm já táttuđ miärádâs tivvoom.
 
Printtimnáál luámáttuvah


 
Print icon print page
share page: